Sdružení taoistického tai chi v České republice nezisková dobrovolnická organizace

Příběhy

Jak jsem začal cvičit pro zdraví

Bylo to v sobotu, den před Štědrým večerem, kdy jsem odpoledne natáhl pravou ruku po plechovce kompotu, ale prsty už jsem kolem plechovky nesevřel, protože mi zády projela ostrá bolest, a já jsem se složil na zem. Doplazil jsem se pomalu a opatrně do postele. Něco podobného mne postihlo už dvakrát, ale v podstatně menší míře, většinou jsem to během hodiny rozhýbal a druhý den jsem o tom nevěděl. Tentokrát to bylo horší, dokonce ani lékaři z rychlé záchranné služby, které mi na Štědrý den ráno přivolali, mi nepomohli - doporučovali klid na lůžku a trpělivost.

O pár dní později jsem na tom byl už mnohem lépe, neboť jsem se za pomoci francouzských holí a autobusu MHD dostal až k lékařům oddělení neurologie v Praze-Motole. Lékaři můj problém identifikovali jako lumboischiatický syndrom (akutní bolestivý stav, kdy dislokovaný obratel a jeho ploténka atakují ischiatický čili sedací nerv), a prohlásili, že mi mohou dávat v případě potřeby infuze proti bolesti a na uvolnění, ale když takhle vydržím půl roku a samo mne to nepřejde, mohlo by se začít uvažovat o operaci. Cestami mezi domovem a nemocnicí v Motole jsem strávil zbytek prosince i celý leden následujícího roku.

Představa, že následujících šest měsíců strávím vleže doma na lůžku, a poté se podrobím operaci, jejíž výsledek je nejistý, ve mně přirozeně vyvolávala velice nepříjemné pocity. Obrátil jsem se tedy na svoji kamarádku s přibližně takovýmto dotazem: „Říkala jsi jednou, že chodíš na cvičení tai chi, a že je to cvičení vhodné pro záda. Myslíš, že by mi to pomohlo?“. Kamarádka prohlásila, že rozhodně, a že právě na počátku února otvírají začátečnické skupiny, tak mne tam bude čekat. Nechal jsem si tedy nejprve ukončit pracovní neschopnost, další „léčen í infuzemi“ jsem rozhodně odmítl, a začal jsem cvičit taoistické tai chi. Nejprve dvakrát, později třikrát týdně. Po dvou měsících bolest zad ustoupila, a ani jízda v tramvaji už mi nevadila. Po dalších čtyřech měsících jsem byl bez problémů. Po dvou letech jsem na tom byl fyzicky lépe, než kdykoli před tím.

Kdybych neměl to štěstí a nesetkal se se sestavou taoistického tai chi, nemusel jsem na tom být tak dobře, jako teď jsem. Všechno to má jen drobnou vadu na kráse – už jsem si ověřil, že pokud přestanu i jen na pár týdnů cvičit, moje záda mi začnou dávat najevo, že jim to chybí. Chodím tedy pravidelně cvičit na pokračovací skupiny taoistického tai chi, a zároveň také pravidelně na začátečnické skupiny. Střídání pokročilé a začátečnické formy sestavy se mi, pokud jde o má záda, velmi osvědčilo.

Tomáš Hoza - Praha

Pozitivní vliv taoistického tai chi na Parkinsonovu chorobu (osobní příběh)

Benny Schmidt

Ahoj, jmenuji se Benny Schmidt a jsem členkou Sdružení taoistického tai chi v Kanadě. Stala jsem se členkou asi před devíti a půl lety a líbilo se mi praktikovat vnitřní umění pro zdraví. Časem jsem se stala instruktorkou začátečníků a líbilo se mi učit ostatní a pomáhat ostatním.

Před přibližně šesti a půl lety jsem začala mít problémy s koordinací a rovnováhou. Nakonec mi byla diagnostikována Parkinsonova choroba.

Když mi byla diagnostikována Parkinsonova choroba, tak jsem si uvědomila, jaké mám štěstí, že jsem zapojena do Sdružení taoistického tai chi a že jsem začala praktikovat toto umění a jsem schopna si ve velké míře poradit s příznaky Parkinsonovy choroby.

Parkinson je z velké části choroba ztuhlosti, která vede k nehybnosti.

Zjistila jsem, ze tai chi mi pomáhá s rovnováhou a koordinací a obzvláště se ztuhlostí.

V začátečnickém kurzu se naučíte 108 pohybů sestavy - přibližně v 10 týdnech se naučíte všechny pohyby sestavy a poté můžete navštěvovat pokračující kurz. V pokračujícím kurzu, jak už název napovídá, pokračujete ve studiu pohybů sestavy a základních pohybů.

Health recovery week (týden obnovy zdraví) je zvláštní kurz pro lidi s různými zdravotními problémy - kdokoliv může navštěvovat týden obnovy zdraví a dělat to, co zvládne. Pracujeme hlavně na základních pohybech a nesoustředíme se na výuku 108 pohybů.

Navštívila jsem několik Týdnů obnovy zdraví a pokaždé zjišťuji, že jsem se naučila něco nového, že jsem zlepšila své zdraví novým způsobem. Vždycky se při návratu domů cítím mnohem lépe.

Mezinárodní centrum taoistického tai chi se nachází v Orangeville v Ontariu. Je v něm k dispozici mnoho programů a jeden z těchto programů se nazývá Týden obnovy zdraví. Ten může navštívit každý a nemusí mít žádnou předchozí zkušenost s taoistickým tai chi a je to týden, kdy s ostatními lidmi pracujete na zlepšení svých zdravotních obtíží.

Jednou z nejúžasnějších věcí na taoistickém tai chi je samo společenství, způsob, jakým je organizováno a to, jak je každý nápomocný. Všichni mí instruktoři jsou velice nápomocní, stejně jako ostatní členově, se kterými jsem se setkala. Všichni pracují společně a mají radost z každého zlepšeni zdraví ostatních.

Zdroj: Fung Loy Kok Taoist Tai Chi na YouTube

Proč jsem začala cvičit tai chi?

Nebylo to proto, že by mě něco bolelo. Jen mi bylo v roce 1996 sděleno, že moje zhoršené vidění způsobuje řídnutí sítnice a musí následovat operace (skleroplastika očí). Tu jsem podstoupila. A co dál? Při mých 14 dioptriích a řídnutí sítnice nelehký úkol najít vhodné cvičení, protože moje možnosti jsou hodně omezené. Nesmím se prudce sehnout, skákat, běhat aj. - hrozí totiž prasknutí sítnice a následuje neodvratná slepota.

Začala jsem hledat něco, abych neztuhla, ale také aby ten pohyb neuškodil mým očním. A objevila jsem v roce 1999 taoistické tai chi v Havířově.

Mé zjištění po delším cvičení bylo nejen, že jsem pohyblivá, ale hlavně že při cvičení jasněji vidím!

Jsem tedy důkazem, že taoistické tai chi může cvičit každý – i člověk s takovouto oční vadou.

Chcete-li se na cokoli ohledně cvičení zeptat, můj mail je veraferdi@centrum.cz

Věra Ferdiánová - Havířov

Proč cvičím?

Cvičení tai chi byl a stále je pro mě uklidňující element dá-li se to tak nazvat. Již vícekrát ve velmi tíživých životních situacích mi toto cvičení pomohlo psychicky. Po cvičení jsem i radostně naladěna.

Není co dodat - Naďa

Cvičení každému doporučujeme

Jsme manželé, již dříve narození důchodci, kteří se ze zdravotních důvodů rozhodli "vyzkoušet tai chi". A tak jsme se do toho před dvěma roky pustili. Musím říci, že začátky byly více než krušné, protože přece jen ta paměť v téměř sedmdesáti letech neslouží už tak dobře jako ve čtyřiceti. Ale na druhou stranu jsme si byli vědomi toho, že když to vzdáme, budeme mít již o sobě nevalné seniorské mínění. A tak jsme vytrvali a cvičíme už dva roky.

A proč toto vše zde vlastně píši? Protože po dvou letech jsme se s manželkou na vlastní kůži přesvědčili o tom, že pokud se tai chi dlouhodobě, denně a poctivě cvičí - přináší své ovoce.

Jeden příklad za všechny:

Před pěti lety jsme podnikli středně těžkou túru po Krkonoších - asi 25 km v horském terénu. A pamatujeme si velice dobře, jak jsme se tehdy zadýchávali a jak nás bolely nohy nejen během výletu, ale i několik dní po něm.
Náhoda tomu chtěla, že jsme loni na podzim přesně tuto stejnou trasu šli znovu. Byli jsme ale navíc již o pět let starší a tak jsme si říkali, že to bude pěkný horor. Ale stalo se něco neuvěřitelného: vůbec jsme se nezadýchávali, vůbec nás nebolely nohy ani při túře, ani po ní! Oba dva, manželka i já, jsme na tom byli stejně! A vzhledem k tomu, že jsme za posledních pět let nic jiného ve své životosprávě nezměnili, kromě cvičení tai chi, dospěli jsme k přesvědčení, že to bylo skutečně toto cvičení, které nás oba takovým způsobem „postavilo na nohy“.

Ale to ještě není všechno! Jsme s manželkou cukrovkáři a oběma se nám snížila průběžná hladina cukru, což si sami měřením můžeme kontrolovat. Dále manželka, která trpěla vysokým krevním tlakem, po dvouletém cvičení tai chi již prášky ubrala a krevní tlak zůstal na nižší hladině, než tomu bylo dříve.

Zdá se nám, že i svět kolem sebe nyní vidíme – ač jsme senioři – růžověji.

Jsem si plně vědom, že tento příspěvek může budit dojem objednané reklamy na nábor nových cvičenců. Mohu Vás však osobně ujistit, že tomu tak vůbec není. Všem, kteří o pravdivosti mého příspěvku mají pochybnosti, rád zodpovím jakékoliv jejich dotazy na mailové adrese : R.NOCAR.DS@seznam.cz.

Srdečně všechny čtenáře tohoto příspěvku zdravím a vřele každému cvičení taoistického tai chi doporučuji.

S pozdravem Jarmila a Richard Nocarovi

Když si něco opravdu přeješ

Podle známého rčení "Když si něco opravdu přeješ, tak to k tobě přijde" přišlo ke mně - takovým trochu zázračným způsobem - taoistické tai chi. Začátky byly trochu obtížné, ale vytrvala jsem.

První léčebné účinky jsem pocítila již v počátku mého cvičení a to v rychlém rozcvičení po úrazu zlomeniny zápěstí.

Po několika letech jsem byla pro úraz donucena na skoro tříčtvrtě roku cvičení vynechat, ale po předchozích zkušenostech jsem se velmi ráda ke cvičení vrátila. Začala jsem chodit znovu na začátečnické skupiny, abych si všechno zopakovala.

Jsem ráda, že jsem tuto příležitost dostala. Doporučovala bych všem, aby nabídku skvělého cvičení využili a hlavně vytrvali.

Zdravím! Svobodová Anna

Cvičím taoistické Tai Chi

Více než pět let jsem cvičila jógu. Moje vnitřní orgány však řekly DOST! Následky se podobaly pádu – na těle i na duši. Nicméně zůstal mi návyk pravidelného cvičení. Časem jsem začala postrádat vstřícnost a jistou duchovnost vnímavého kolektivu.

Díky Brněnským dnům pro zdraví jsem se ocitla na cvičení taoistického tai chi v přírodní zahradě. Mé pocity byly těžko popsatelné. V několika minutách jsem pochopila, že toto je ONO, to je to, co hledám.

V tichu, harmonii celého těla, ve skupině mladých i starších cvičenců, se z tváří cvičících dala vyčíst souhra, klid a společná energie. Účinnost, ladnost a estetičnost pohybů jdou ruku v ruce. Snadnost cvičení je pouze zdánlivá. Vyžaduje opakování, soustředění a trpělivost.

A jaká je odměna?

Omládnete s mladými, souzníte se zkušenějšími, porozumíte si jak vzájemně, tak i sami sobě. Při některých pohybech se doslova vznášíte. Léčebně jsou propracovány všechny - vím, o čem píšu, jsem ročník 1946!

Dekuji tímto našim oddaným a zcela dobrovolným cvičitelům a taky přátelům spolucvičencům.

CVIČME TAI CHI!

(nahoru)


© STTC ČR 2012—2014